Už je moc pozdě
Byl jednou jeden ... chlapec, který se narodil s nemocí. Byla to nevylécitelná nemoc. V 17 letech ... mohl každou chvíli umrít. Žil stále jen stáhnutý v dome, pod dohledem své matky. Jednou už toho ale mel dost, a tak se rozhodl, jednou jedinkrát si vyjít. Poprosil svou matku o dovolení a ona mu to umožnila. Když se procházel svou ctvrtí, videl množství obchodu. Když šel okolo obchodu s hudebninami, uvidel nádherné devce, asi v jeho letech. Byla to láska na první pohled. Otevrel dvere a vstoupil dovnitr. Nedíval se po nicem jiném, jen po ní. Stále více se blížil k prepážce, kde stála. Podívala se na nej a s úsmevem se zeptala: "Mužu vám nejak pomoci?" Behem toho si myslel, že je to ten nejpeknejší úsmev, který ve svém živote videl. Pocítil potrebu ji políbit práve v tomto momentu. Koktave ji odvetil: Ano, eeehhh, uuuhhh... rad bych koupil jedno CD. Bez premýšlení vzal první CD, které uvidel a zaplatil. "Chceš to zabalit?" zeptalo se devce zase s úsmevem. Odpovedel že ano a kýval souhlasne hlavou; ona šla dozadu a pak prišla se zabaleným balíckem, který mu predala. On si jej vzal a opustil obchudek. Odešel domu a od toho dne navštevoval tento obchod každický den, aby koupil nejaké CD. To devce stále balilo jednotlivé CD a on si je pak vzal domu, položil je nerozbalené do šuplíku. Príliš se stydel, než aby pozval to devce, aby si s ním vyšla. Ackoliv už to zkoušel, nešlo mu to. Jeho matka se pokusila ho v tom povzbudit, aby se další den odvážil, a on se chytl za srdce a ... vyšel odvážne k obchodu. Koupil si CD a jako vždy ho dostal zabalené. Vzal CD a když se ona nedívala, rychle ji nechal na pultu lístek se svým telefonním císlem a vybehl z obchodu ven.
...Crrrrrrr!!!
Matka zvedla sluchátko: "Ano?", byla to ona, ptala se na jejího syna; matka naprosto znicená zacala plakat a rekla: "Ty to nevíš? ... Vcera zemrel."Bylo príliš dlouho ticho, až na plác matky, který se ve sluchátku ozýval. Pozdeji vstoupila matka do pokoje svého syna, aby si jej pripomnela. Rozhodla se zacít s trídením jeho vecí. Otevrela šuplík a k jejímu prekvapení se tam tycily hory CD, které nebyly ani rozbalené. Byla zvedavá, bylo tam tolik k videní a ona se nemohla udržet: Vzala jedno, sedla si na postel a zacala rozbalovat CD a našla u nej priložený i kus papíru. Matka ho vzala do ruky a zacla císt. Stálo na nem: "Ahoj!!! Jsi fakt milý, chtel by sis se mnou nekdy vyjít? Mám te ráda ... Sofia." S hlasitou emocí otevrela matka ješte jedno CD a i z nej vypadl list papíru, jako ze všech balícku ... na všech bylo napsáno to samé.
Komentáře
Přehled komentářů
hodne smutne ale krasne.moc krasne.
páni
(sad girl, 28. 11. 2013 21:09)je to úžasný. Nádherně píšeš :)) já..vím že to obsahem moc příjemný není, ale máš úžasný nápady co psát :) víš, tyhle příběhy mi připomínají že jsou na tom lidi o moc hůř. jsem pořád smutná, ale nikdy si neuvědomuju že já mám rodinu i kamarádku a ani nejsem outsider...a stejně se lituju. Děkuju že mi připomínáš jak na tom nějací lidé jsou :)) protože...co když je tenhle příběh skutečný? Co když se to opravdu někomu stalo?
krasne
(M, 6. 11. 2014 16:39)